aktualizováno: 13.08.2018 11:50:51

Vítejte na našich stránkách.

vyhlaška 77/1965 Sb. je platná ?

Vítejte na stránce strojnik.snadno.eu v sekci vyhlaška 77/1965 Sb. je platná ?

 

Vyhláška ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb. o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů (dále "vyhláška č. 77/1965 Sb.")

byla vydána jako prováděcí předpis k zákonu č. 65 / 1961Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále "BOZP").

Zákon č. 65/1961 Sb. o BOZP byl dnem 01. 01. 1966  zrušen zákonem č. 65/1965 Sb.,

Tímto dnem zároveň se stala neúčinnou i vyhláška č. 77/1965 Sb.

V době platnosti vyhlášky č. 77/1965 Sb., Tj do 01.01.1966 udělit oprávnění k obsluze stavebního stroje a vydat o tom průkaz mělo v působnosti

Ministerstvo stavebnictví nebo jím pověřený orgán.

ÚVS založen 16.03.1970, ÚVS SPO zřízen 25.02.1999 a ani Česká zemědělská univerzita v Praze nemohly být Ministerstvem stavebnictví pověřené

jako orgány na vydávání průkazů ve smyslu § 9 odst. 1 vyhlášky č. 77/1965 Sb., Jelikož tato v době jejich vzniku byla již neplatná.

 

Zdroj : NIP

 

 

 

 

Začátek roku je vždy obdobím školení a přezkušování.

A mně stále vrtá hlavou, jak to je s obsluhou stavebních strojů.

Jak je to s platností vyhlášky č. 77/1965 Sb.?

Podle některých výkladů tato vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 65/1961Sb.

a pozbyla platnosti vydáním zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

Potom by mohl ve smyslu ust. § 102, odst. 2 a 3 zákoníku práce frekvenci a rozsah školení obsluh stavebních strojů stanovit zaměstnavatel. Je to tak? V souladu s Ústavní listinou práv a svobod č. 2/1993 Sb. čl. 4 lze povinnosti ukládat pouze zákonem. Jak správně v dotazu uvádíte, povinnosti zaměstnavatele v oblasti školení BOZP stanoví zákoník práce v § 103 odst. 2 (povinné vstupní školení,...) a odst. 3 (zaměstnavatel si sám stanovuje četnost, obsah školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace). Je proto věcí zaměstnavatele, aby sám rozhodl o tom, jak bude školení obsluh stavebních strojů řešit. Nabízí se celkem 3 možnosti, pokud bude chtít využít zavedeného systému daného vyhláškou č. 77/1965 Sb. První možností je postupovat v duchu zavedené praxe, to znamená, že vstupní i opakovaná školení bude zajišťovat prostřednictvím externích školení zajišťovaných odbornými školiteli dle vyhl. Zde je třeba upozornit, že osnovu určuje zaměstnavatel, tzn. měl by s tímto externím školitelem probrat obsah školení a shodnout se s ním na osnově, která bude vydávána jako osnova zaměstnavatele. Druhou možností je využít odborných školitelů k provedení vstupního školení a opakovací si již provádět sám. Třetí možností je pak provádění všech školení mimo režim vyhlášky. Ke vstupnímu školení například využít služeb dodavatelů stavebních strojů, opakovací školení pak si zajistit přes odborně způsobilou osobu v prevenci rizik. (Jedná se o stejný princip, jako když si někdo koupí nové osobní auto. Také nejde do autoškoly, aby ho s tímto autem naučili jezdit). Co se týče průkazu strojníka, tak jeho vzhled není žádným právním předpisem upraven a tudíž může mít různou formu provedení. Průkaz strojníka může být jedním z možných dokladů, jak bude zaměstnavatel vést doklad o školení - viz. povinnost dle ZP § 103 odst.3. Co se týče vyhlášky č. 77/1965 Sb., tak opravdu nebyla zrušena a je asi právním problémem tuto vyhlášku zrušit. Je třeba si uvědomit, že vyhláška je resortním předpisem a platila primárně pouze v resortu ministerstva stavebnictví a toto ministerstvo již neexistuje. Jeho nástupcem je sice ministerstvo průmyslu, ale na koho by v tomto ministerstvu měla vyhláška platit? Vždyť nemá logiku, aby např. obsluha UNC Bobcat na stavbě musela mít strojnický průkaz, ale pokud by se s tímto strojem pracovalo v zemědělství, v lese, uklízel sníh atd., tak by průkaz být nemusel? Ti, kteří se vyhlášky dovolávají jako platného předpisu neumí odpovědět na řadu otázek ohledně požadavků, které jsou dnes již úsměvné - 2. Osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle odst. 1 písm. a) a b) se dává se souhlasem závodního (dílenského) výboru ROH organizace, která navrhuje uchazeče k zařazení do výcvikového zařízení, 3. Po dobu výkonu zkušební činnosti má zkušební komisař nárok na pracovní volno a náhradu mzdy jako při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu. Vedle toho má nárok na úhradu cestovních výdajů a na odměnu za provedení zkoušek v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy., atd.). Závěrem bych si dovolil vyslovit svůj názor k uvedené problematice. Domnívám se, že není třeba řešit úpravu speciálních školení, průkazů a přezkušování v této oblasti. Zaměstnavatel má ze zákona za své zaměstnance objektivní zodpovědnost, které se nemůže zprostit tím, že jeho zaměstnanci někdo vydá nějaký průkaz. Domnívám se, že nejlepší vstupní školení na konkrétní stroj provede dodavatel tohoto stroje. Na druhou stranu však může být problémem, kdo zajistí vstupní školení v případě, kdy se jedná o starší stroje mimo záruku, chybějícího autorizovaného prodejce apod. Pak jistě stávající školitelé najdou své opodstatnění i bez potřeby právní úpravy (např. vydáním předpisu dle § 11 zák. 309/2006 Sb.).

 

 

https://www.bozpinfo.cz/profiles/nautilus/themes/nautilus/img/logo.png

 

Zdroj :Ing. Václav Kápl.

Zákon o dalších podmínkách k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 9.8.2016, JUDr. Anna Janáková,

Zdroj: Verlag Dashöfer

Účinnost zákona Zákon č. 309/2006 Sb.,

kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále jen „ZoBOZP”), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, společně s novým zákoníkem práce č. 262/2006

Sb. (dále jen „ZP”).

 

Pohled do historie

V československé legislativě existovaly již samostatné zákony o bezpečnosti práce (dále jen „BP”),

a to zákon č. 67/1951 Sb. a zákon č. 65/1961 Sb.,

které působily vedle řady pracovněprávních předpisů.

Komplexní pracovněprávní úprava dřívějšího zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

převzala do svého obsahu i otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP”), a to na více než 40 let.

TOPlist